VŠAK Chemie

Nedílnou součástí konzumace alkoholických nápojů je vznik kocoviny.
V češtině slovo kocovina znamenalo původně výtržnost a to ve spojení s výtržnostmi proti hetmanovi Kotzovi v roce 1848, později se spojuje s německým Kater, označujícím kocoura i stav po alkoholickém opojení.

Kocovině odpovídá anglické slovo hangover, které poprvé použil britský spisovatel William Hickey v roce 1768, ale příznaky tohoto stavu znali již staří Egypťané a Řekové a lze je nalézt i ve starém zákoně. Přes jejich dlouhodobou známost a vědecké zkoumání posledních let není její příčina dosud uspokojivě vysvětlena.
Kocovina se v odborném tisku charakterizuje jako spojení nepříjemných  fyzických a duševních příznaků během střízlivění zpravidla ze silné opilosti.
Fyziologické příznaky zahrnují únavu, bolest hlavy, slabost, žízeň, svalový třes, nevolnost, zvracení a bolesti žaludku stejně jako citlivost na světlo, pocení a vysoký puls. Po zpravidla krátkém a tvrdém spánku se dostavuje nespavost a touha po novém napití.
Klesá pozornost a soustředění, objevují se deprese a úzkostlivost.
Kocovina nastupuje až po několika hodinách po posledním napití, kdy již obsah alkoholu v krvi výrazně klesá a může přetrvat 24 hodin, i déle.
Upozorňujeme na rozdíl mezi kocovinou a abstinenčními příznaky, které souvisejí s dlouhodobým těžkým pitím alkoholu.
Kupodivu se nepodařilo prokázat, že kocovina sama o sobě snižuje reaktivitu a výkonnost po vystřízlivění!!! takže žádné výmluvy parchanti :)
Příznaky kocoviny souvisejí s přímými účinky alkoholu, jako jsou dehydratace, nerovnováha elektrolytů, žaludeční potíže a pokles krevního cukru, i s působením produktů jeho metabolismu jako je např. toxický acetaldehyd a jiné látky doprovázené například nikotinem či užíváním jiných drog [Swift a Davidson, 1998]. Právě toxický acetaldehyd způsobuje rychlý pulz, červenání kůže, pocení nevolnost a zvracení.
Alkoholová intoxikace má za následek vasodilataci, která může způsobovat bolesti hlavy. Alkohol také působí na některé neurotransmitery a hormony spojované s příznaky bolení hlavy jako je histamin, serotonin a prostaglandiny.[Kala4 et al 2002].
Mechanismus účinku alkoholových metabolitů je dvoustupňový proces, přičemž nejprve v lidském těle   alkoholdehydrogenasy oxidují alkohol na acetaldehyd a ve druhém stupni aldehyddehydrogenasy mění acetaldehyd na kyselinu octovou.
U alkoholiků se ve zvýšeném množství vyskytují i další jednoduché sloučeniny, např. isopropylalkohol a aceton, které také vznikají metabolickými pochody v souvislosti s účinkem alkoholu.
...a teď něco o pivu.
Přes rozsáhlou literaturu se odborníci neshodují na tom, která ze složek piva je základní příčinou kocoviny. Obecně se za ni označují tzv. kongereny, které zahrnují početné, ale bohužel těžko definované látky, kterých může být v pivu až několik set, často poze ve stopových množstvích. Kromě toho se za příčinu těchto potíží považují náhražky kvalitních surovin nebo přídavné látky jako je oxid siřičitý. [Basařová et al 2010]
To znamená chlastejte jen kvalitní pivo a nebude Vám blbě !!!
Nelze pominout ani tzv "KOGNITIVNÍ EFEKT" založený na přesvědčení konzumenta o vlastnostech a účincích vztahujících se k určitým značkám piv. Tak se spotřebitel (tzn. Vy) vyhýbá některým druhům piv "údajně způsobujících bolest hlavy a kocovinu. Při podávání piva bez informace o značce se však tento účinek nepotvrdil [Mattos a Moretti 2005]. Takže když příště na slanění dovezete nějaké pivo a skálopevně všechny přesvědčíte o tom, že je to jejich favorit budou všichni spokojení :)