VŠAK Chemie

Nízkonákladový lezecký zájezd do zajímavého prostředí vřesovišť národního parku Peak distrikt. Doprava 60 liber. Ubytování zdarma zajištěno v luxusním 12-ti místném jeskyním apartmánu přímo ve stěně. Sociálí zařízení a nepitná voda v dochozí vzdálenosti. Tradiční lezení na 10-ti až 25-ti metrových cestách všech obtížností pro začínající i zkušené lezce.

Pod rouškou tmy a pod tíhou batohů plných lezeckých blejskátek a hejblátek, proviantu a whisky na celý týden, pomalu stoupáme z autobusové zastávky Fox House do čtyřhvězdičkové jeskyně, která je ukrytá přímo uprostřed možná nejznámějšího a nejdelšího gritstonového útesu v Británii. Ojíněná tráva hezky křupe a mírně zmrzlá povrchová vrstva bláta dává falešný pocit pevné půdy pod nohama. Už když jsme s Gandalfem plánovali náš výlet za gritem na začátek listopadu, dobu kdy všichni naši kamarádi odjíždějí lézt do Arca, na Sicílii nebo Paklenice, věděli jsme, že klidně můžeme celý týden prosedět v jeskyni a čekat až se počasí vyprší. Že ale bude hned od začátku mrznout, nás trochu překvapilo. „Aspoň dva dny lezení“, doufali jsme.

01 Stanage Edge

02 ukazatel

03 predjeskyní

I když jsem v jeskyni už před pár měsíci přespával, nebylo snadné ji najít. Naštěstí je pod útesem dvoumetrový balvan ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku, který ukazuje přímo do vchodu našeho luxusního bejváku. Ukazatel jak z dobrodružných příběhů o hledání ztraceného pokladu. Jeskyně, pro turistické smrtelníky těžko dostupná, je ukrytá přímo v půlce skály a je nutné k ní buď vylézt čtyřmetrovým komínem, a nebo slézt dvoukrokovým mírně převislým terénem. Konečně se po dvou hodinách zbavujeme sviní a z jejich útrob taháme kečup, majonézu, sýr a sekanou, což jsou ingredience, které k našemu překvapení dělají ze všech našich jídel gurmánský zážitek. Půlka flašky whisky na každý večer na zahřátí zajišťuje tepelný komfort v našich letních spacácích po dobu potřebnou na usnutí. Pak už jen vydržet do rána, kdy zpořádáme PBJ( peanut butter jam), mlíko s čokoládovou rejží, čajík, kafíčko, v rychlosti srát a pak v záři podzimních paprsků rozehřát prsty a konečně se pustit do lezení.

04 zivot

05 cekaní

06 Christmass C...

Po promrzlé noci je podle místních lezců první den v roce s tou správnou podmínkou na grit. Skála je studená a suchá a prostě lepí.  Poznáváme to i my v našich cestách na rozlez. O naší formě není pochyb. Já s bolavým kotníkem lezu poprvé po dvou měsících a Gandalf je na tom jen o trochu lépe. To ale naštěstí není překážka pořádně si to na gritu užít. Začínáme nesmělými krůčky na hvězdičkových cestách. Gandalf tahá VD Holly Bush Crack, já se pouštím do HS 4c Christmas Crack, krásná cesta, na kterou se 25. prosince stojí fronta. Snažíme se jistit každý těžší krok a do vlastního jištění se nám potom stejně padat nechce. Každá vylezená cesta v sobě má pro prvolezce kratší či hodně dlouhou chvíli dobrodružství, za kterým jsme přijeli. Hned svojí druhou cestu Gandalf tahá krásně vypadající úzkou spárku VS 4c Via Media. Já se nechci nechat zahanbit a málem to voperu v traverzu VS 4c Central Trinity. V průvodci, který na rozdíl od těch českých pískovcových obsahuje i informace o stylu lezení , možnostech jištění  a vtipně popisuje některá specifika daných cest, se to hvězdičkami jen blýská. Gandalf ještě před obědem vybojuje vypečené HVS 5a Queersvile s nádherným dlouhým nátahem přes převis a mě je jasné, kdo má tenhle zájezd lezecky navrch. Jistota o jeho nadřazenost mě opouští, když věší pytel v Manchester Buttres HS 4c, kde se vrátil z nepříjemného traversu, ve kterém se ve výšce kolen držely v horizontální spáře dvě žáby a pravou nohou se ukračovalo někam daleko za roh. Na konci týdne se ukázalo, že si v téhle žábě pochroumal hřbet ruky, a v den příletu do Čech mu to doktoři rovnou vrazili do sádry. Když se v pět hodin začalo stmívat, měli jsme za sebou krásných 8 cest. Byl to náš nejhezčí a nejplodnější den.

07 Via Media VS...

08 Agony Crack ...

09 The Mississi...

Druhý den mě znovu zbudilo sluníčko. Gandalf byl na svém pravidelném výletu na hajzly, kde nabíral každé ráno vodu. Ranní sluníčko v poledne vystřídal déšť, ale my jsme už mohli v jeskyni pít na oslavu posunů našich lezeckých úspěchů. Moje HVS 5a Agony Crack byla sice jen dvoukroková převislá spára, ale stejně jsem tam pro jistotu zasadil tři friendy a vklíněnec.  Gandalf slavil první extrém. Ve 20m E1 5b The Mississippi Variant direct strávil určitě víc než hodinu. Nepřestával jsem se divit, z čeho všeho se ten čahoun dokáže vrátit zpátky. Kdyby se v cestě počítaly nalezené metry, měl by určitě dvojnásobek. Já, jak je o mě známo, se vracet neumím, tak jsem aspoň na druhým párkrát vyhulil. K našemu opileckému údivu po hodině pršet přestalo a skály byly okamžitě suché. Co teď? Jdem lízt! To je jasný! Docela bezhlavě se vrhám do cesty za 5b, ve které se pod převislým stropem přeskakuje z jedné stěny koutu na druhou. Naštěstí mě zastavilo prvních pár metrů poklopené stěnky a já se podroušeně sesul dolů a bůhví s jakým štěstím jsem vylezl sousední  VS 4c Cleft wing superdirect, kde se traverzovalo převislou stěnkou pod stropem onoho komína. Už střízliví jsme stihli vylézt ještě jednu cestu a za vydatného deště jsme pokračovali v započaté zábavě.

10 Eliminator H...

11 Eliminator H...

12 The Right Un...

V noci se k nám připojil Vojta, který přijel z Glasgow se svým brazilským kámošem Pedrem, kterému přijel ukázat, co je to lezení. Bohužel při ranním vylézání z jeskyně uklouzl nad přístupovým komínem, a protože byl nejistej, tak jsem ho, ve snaze zachránit mu život, do komína shodil. Nejen pro Pedra to byla dobrá lekce na úvod a všichni si od té doby na mě dávali pozor. I když byla většina skal promočená až hanba, našli jsme suchý koutek, kde jsme vylezli krásnou rohovou spáru HS 4b Castle Crack a nádherné HVS 5b Eliminator. V tu chvíli konečně vysvitlo sluníčko a my jsme se rozběhli na předem vyhlídlou cestu HVS 5a The Right Unconquerable. Je to úžasná cesta po odštěpu, který vede kolmo nahoru celých necelých 20m stěny. Doprovázen hekáním, za které by se nemusel stydět ani Adámek, jsem se dostal až pod výlez. Tam jsem se dostal do úzkých a i když jsem měl pod pasem krásnýho frienda, začal jsem se dost potupně dožadovat lana shora. Naštěstí jsem cestu uhnutím trochu ošulil dřív, než se mi dostalo ostudné pomoci. To, že v Peak District svítí sluníčko, vůbec nic neznamená. Gandalf rychlostí blesku přebíhá cestu už za slušného kapkovití. To trvá jen asi 10 minut, ale všechno je pro dnešek zase nenávratně pod vodou a my opouštíme jeskyni na výlet do hospody do hodinu vzdálené vesnice Heathersage.

13 Deliverence ...

14 Goliath´s Gr...

15 Paradise Are...

V noci byla zase pořádná klendra. To ale znamená, že bylo taky jasno a my doufali, že skály brzo vyschnou. Trochu nás zarazilo, že Gandalf na své ranní procházce našel zavřené dveře na záchod a nemohl si tedy ani v klidu sednout ani nabrat vodu. Naštěstí máme 2 litry cideru, takže nás to vůbec netrápí. Zase je lezecký den. Na bouldrech se to lezcema jen hemží. Já mám ale strach, že pranostika o rojení bouldrařů a hezkém počasí, nemusí vždycky platit a hned z kraje dne jdu se zásobou friendů pod cestu, na kterou se těším už od Náchoda. Goliath´s Groove HVS 5a. Krásná rohová spára, která vede bez zbytečných zatáček přímo kolmo nahoru. Je vidět, že v horní části není kout úplně suchý, ale už nechci čekat. Stylem 30 čísel nahoru 30 dolů, vybojovávám první metry široké spáry. Ta se pak zužuje a její hrana zostřuje, takže si užívám krásný kroky v sokolíku a ve výlezu jsem štastnej jako Blecha, i když jsem se v dolní části na chvíli chytnul frienda, abych nadbytečného vyndal. Během dalších dvou cest nám na hlavu spadne trocha kapek, ale Gandalfa to nezastaví a sází další krásný stěnový E1 5b s těžkým nejištěným krokem asi ve 4m. Víme, že tady člověk nikdy neví a tak lezeme jak o život a mezi jednotlivými cestami skoro běháme. Ještě stihnu vylézt HVS 5a Tower Face, stěnovku přes křehce vypadající odštěp. Ale to už se slunce naklání povážlivě k protějším kopcům a my přebíháme úplně na druhou stranu útesu, kde Gandalfa čeká nejsmělejší cesta zájezdu. E1 5b Flying Buttres Direct, cesta ve které chce mít fotku každý, kdo pod stropovým převisem projde. Gandalf se i  v počínající morně svlíká do košile a s hlubokým nádechem rychle přebíhá první 6 metrů plotny pod převis. Zkušeně v rychlosti sází pod převis vklíněnec. Pak to houstne. Po metru ještě z dobrých nohou na první dobrou vybírá frienda. Teď už je nátah na římsu do převisu. Patička. Připravenej zelenej friend je tam, kde jsme čekali, že bude. Teď ještě další hmat na další římsu. Patička. Leglock. Nepříjemný nakulení přes hranu a bylo by. Ale nebylo. Gandalf se nejdřív chtěl vrátit od zelenýho frienda trochu dáchnout, to už ale nešlo. Pak ztratil další síly zdvojováním zelenýho kámoše červeným a ve výlezu už nezbyly síly. Nakonec  na několikrát přebušil tuhle dominantní cestu oblasti , ale radost jsme měli oba, jako by ji tam poslal v onsajtu. Když se člověku zdá, že bojuje o holej, tak potom styl, jakým se dostal nahoru,trochu ztrácí na významu. Ztrácí význam i to, jak těžká to byla cesta. V momentě, kdy se člověku zase podařilo dostat nohy na výlezovou hranu, je jedno jestli lezl 4 nebo 6. V tomhle je lezení na britském gritu podobné lezení na českém pískovci. Traditional climbing. Trad climbing. Žádné vrtání, žádné zatloukání, žádné podvádění. A to bezpodmínečně. Nikdo z Britů by se nikdy neopovážil do Gritstonu zavrtat. A to ani v případě těžkých cest, kde je míst na založení pomálu, nebo vůbec žádné. Vyznává se postupný pomalý progres přes ty nejjednodušší cesty. Freesolování je zde na denním pořádku a nikdo si o lezcích jen s mágopytlem v 15m nad zemí nemyslí, že jsou to blázni, hazardéři, nebojácní bezmoci. Přístup tradičního lezení je přísný, ale v mnoha ohledech benevolentní. Kdo chce, může si cestu nacvičit na top rope, nebo cvakat postupné jištění na lano zavěšené shora. Magnesium je už dávno vyřešená věc a máguje se od VD po E. V průvodci se nedočtete jen to, kudy cesta vede, ale taky její ch charakter a míru nebezpečnosti. Je velký rozdíl vylézt S 4a a VS 4a, stejně jako je rozdíl vylézt ve skaláku 6 zabijáka a dobře odjištěnou Dračí stěnu. Britové tyhle cesty dokážou odlišit ohodnocením cesty i zmínkou v průvodci. České průvodce jsou v obou případech strohé.

16 Curved Crack...

17 Flying Buttr...

18 Inverted V V...

19 tohle je kon...

Když nám sněhová přeháňka dopoledne přerušila poslední lezecký den, napočítali jsme 26 cest. Moc zmrzlý, moc bolavý, moc unavený, moc špinavý, prostě moc vyměklý na to, abychom poslední odpoledne vylezli posledních pár cest, jsme šli, kam jinam, než do hospody. Protože teprv tam končí výlet a teprv tam jsi v pohodě.